Jídlo může být lékem i jedem zároveň. Zdravá strava je rozhodně podmínkou udržení celkového zdraví zároveň s pohybem a psychosociálním zdravím. Zjišťujeme, že čím víc lidi čtou o zdravé stravě, tím méně vědí, co je vlastně třeba jist. Často si v dobré víře dokonce dietami ubližují. Informace jsou mnohokrát zmatečné a protichůdné. Je nereálné, aby se střetli dva odborníci na stravu, kteří by se ve všem shodli. Doporučeni si někdy úplně protiřečí. Na jedné straně potřebujeme ve stravě přijímat potřebné živiny a na druhé straně souvisí přejídání se s civilizačními nemocemi, které jsou u nás i nejčastějšími příčinami smrti. Můžeme je nazvat onemocnění z blahobytu a z otravy životního prostředí.
Desatero zdravé stravy
- Neexistuje univerzální strava pro všechny lidi. Dokonce i ten stejný člověk potřebuje v různých ročních obdobích a v různých obdobích života jinou stravu. Všechny doporučení by měli být používané intuitivně, respektujíc vlastní pocity.
- Zdravá strava je nejlepší prevencí a podporou léčbou chronických zánětů, autoimunitních onemocnění, rakoviny, srdečně-cévních nemoci a obezity.
- Příjem a výdej kalorií musí být přibližně v rovnováze. Je lepší zůstat po jídle mírně hladový než přejedený.
- Nenutíme se do žádných diet, které nám způsobují stres. Odepírané jídlo si při nejbližší příležitosti vynahradíme i s úroky a nastane tzv. jojo efekt. Půsty a hladovky mají ozdravný účinek na celý organismus. Spolu s jednoduchou střídmou a převážně rostlinnou stravou pozitivně ovlivňuji také dlouhověkost. Velmi ozdravné je, pokud dokážeme nejíst a nepít nic kromě vody víc jako 12 hodin, ideálně 16 hodin. Takto dochází k přirozené regeneraci, detoxikaci a udržení optimální hmotnosti. Přestaňte jíst a pít (kromě vody) minimálně 2 hodiny před tím než jdete spát. Pomůžete tak tvorbě melatoninu- molekuly spánku.
- Složení stravy musí být vyvážené (bílkoviny, tuky, cukry, vláknina) a bohaté na vitamíny a minerální látky.
- Potraviny nesmí obsahovat chemikálie – zbytky pesticidů, toxické konzervační látky a biologické toxiny, například produkty plísní. Je dobré se orientovat na ekologicky pěstované potraviny a biopotraviny, prodej ze dvora a čerstvě připravované jídla.
- Tepelná úprava jídla pomáhá trávení („oheň je vnější žaludek“). V zimním období by jsme měli mít denně alespoň dvě teplá jídla. Studené jídla, například saláty jsou vhodnější v létě, v chladném období jen jako příloha.
- Fermentace je zdravý způsob konzervace a zpravování potravin, například kysané zelí nebo kváskový chléb a pečivo.
- Nejlepším zdrojem vitamínů a minerálů je strava (zelenina, ovoce, celozrnné obilniny, řasy). Když ale potřebujeme vitamíny doplnit, je lepší raději zvolit konkrétní vitamíny a minerální živiny v správných dávkách místo multivitaminových a minerálních přípravků. Doporučujeme poradit se s odborníkem.
- Vyvarujme se chronického překyselování tkání. Kyselé pH vede k chronickým zánětům a k předčasnému stárnutí. Pro funkci ledvin je mimořádně důležitý dostatek pitné vody, aby mohly regulovat pH a vylučovat kyselinu. Nepřejídejme se masem a nezdravými cukry. Vyhýbejme se častému a silnému stresu. Je důležité naučit se správně dýchat, protože i dýchaním vylučujeme kyselinu jako oxid uhličitý.
- Co si představit pod dostatkem vody? U dospělých minimálně 1,5 l denně, ideálně tělesná hmotnost x 0,03-0,04 = objem vody v litrech.
Složení vyvážené stravy
- Bílkoviny
- Tuky
- Cukry
- Zelenina a ovoce
Bílkoviny
Bílkoviny mají hlavně stavební úlohu, jsou však i důležitou součastí enzymů, hormonů a dalších biologicky aktivních látek. Jsou tvořené aminokyselinami, z kterých 9 je esenciálních, což znamená, že tělo si je neumí vytvořit a příjem potřebujeme zabezpečit stravou. Biochemik Thomas Colin Campbell, autor bestselleru Čínská studie, podle našeho názoru nejlepší populárně-naučné literatury o stravovaní, uvádí, že na našem talíři nepotřebujeme víc než 10% živočišných bílkovin (maso, ryby, mléčné výrobky, vejce) a ideální je úplně je nahradit rostlinnými bílkovinami.
S luštěninami by jsme to však také neměli přehánět. Jsou hůře stravitelné a nadýmají. Doporučujeme je v poměru luštěniny a obilniny 1:3. Existuje chybný stereotypně zaužívaný názor, že maso je nejlepší a plnohodnotnou bílkovinou, protože poskytuje všechny esenciální aminokyseliny. Luštěninám chybí aminokyselina melatonin a obilninám a ořechům chybí aminokyselina lysin. Kombinací luštěnin a obilnin nebo luštěnin a ořechů však dostaneme také všechny esenciální aminokyseliny. Můžeme například vařit rýži spolu s čočkou. Našim problémem není nedostatek bílkovin, ale jejich nadbytek. Střídmostí při přijímání živočišných bílkovin dokážeme předcházet i léčit „onemocnění z blahobytu“ (jak je autor Čínské studie nazývá) – rakovinu, srdečně-cévní nemoci, osteoporózu a autoimunitní onemocnění.
Tuky
Tuky jsou nenahraditelnou složkou stravy. Není dobré konzumovat jich mnoho, ale ani málo. Jsou zdrojem energie. Některé vitamíny se vstřebávají jen v tucích. Ideální podíl tuků je 10% – 20%. Příliš mnoho tuku, nad 30%, způsobuje zdravotní problémy jako je steatóza jater, obezita, ateroskleróza a další. Příliš málo tuku naopak způsobuje trávicí problémy – blokádu jater, tvorbu cholesterolových kamenů v žlučových cestách jater a v žlučníku, špatné trávení, bolesti žaludku, gastritidu, plynatost a zácpu. Pokud v jídle není alespoň 1 polévková lžíce tuku, nevyloučí se ze žlučníku žluč potřebná na jejich emulgaci a vstřebávání. Úlohou žluči je i neutralizace kyselé tráveniny ze žaludku. To je nesmírně důležité nejen proto, aby kyselina nepoleptala sliznici a nevznikaly vředy, ale také proto, že enzymy pankreatické šťávy jsou aktivní jen v neutrálním pH. JInak je trávení nedostatečné, trápí nás plynatost, pocit těžkosti a bolesti. Tyto zažívací problémy jsou často důsledkem nevhodných proteinových a nízkotučných diet, protože hodně bílkoviny v kombinaci s nedostatkem tuků vede ke stagnaci žluče a blokádě jater. Navíc proteinové diety mají vždy jojo efekt.
Jaké tuky mají být tedy v zdravé stravě? Ideální jsou olejové rostlinné potraviny, například dvě lžíce ořechů a semen v každém jídle, avokádo. Je možné je nahradit i 1-2 polévkovými lžicemi rostlinného oleje, nejlépe takého, který obsahuje nenasycené mastné kyseliny (NMK). Známe to z teplejších krajin, kde jsou zvyklí chléb namáčet do oleje namísto másla. Kvalitní rostlinné oleje jsou například olivový olej, lněný olej, ořechové oleje, konopný olej, dýňový olej a další za studena lisované oleje. Některé NMK jsou též esenciální, nazývají se i vitamín F, proto je potřebujeme přijímat ve stravě. Oleje se přidávají přimo do talíře. Nejsou vhodné na tepelnou přípravu jídel, protože při vysoké teplotě vznikají z nestabilních vazeb toxické a nestravitelné látky. Na vařeni je vhodné máslo, vepřové sádlo a kokosový olej, protože obsahují téměř výlučně nasycené mastné kyseliny, a teda při vysoké teplotě jsou stabilní a bezpečné. Úplně nevhodné jsou trans tuky v margarínech, které náš organismus nedokáže strávit. Máslo se řadí mezi tuky, neobsahuje problematické složky mléka, kasein a laktózu.
Cukry
Cukry nebo sacharidy jsou další důležitou složkou stravy, obzvlášť u aktivních lidí. Je to nejvýhodnější zdroj energie, potřebný na bazální metabolismus i na zvýšený výkon. Kdyby se nám spotřebovaly zásoby cukru, metabolismus přejde do ketózy, metabolizuje tuky a bílkoviny. Náš mozek však potřebuje cukr stále.
Cukry můžeme rozdělit na zdravé a nezdravé, tedy jednoduché a složené nebo ještě jinak řečeno s nízkým nebo vysokým glykemickým indexem (GI). Je to parametr, který definuje, jak rychle se cukr z potravy vstřebává do krve. Hladina cukru v krvi se pohybuje mezi minimem a maximem. Při zvýšené psychické nebo fyzické zátěži cukr v krvi klesá a cítíme tak okamžitou potřebu doplnit jeho zásoby. Kdyby cukr klesl pod normu, nastává nebezpečný stav hypoglykémie provázený bolestí hlavy, pocitem na odpadnutí, chvěním se, studeným potem a ztrátou vědomí. Naopak, vysoký cukr v krvi, například při cukrovce, je tichý zabiják, poškozuje cévy a nervy. Zapříčiní vyplavení inzulínu a ten způsobí vstup cukru z krve do buňky, kde se tento spálí nebo přemění na zásoby energie, tedy tuky.
Následkem konzumace jednoduchých cukrů, například bílého cukru, sladkostí nebo nápojů s obsahem glukózovo-fruktózového sirupu se nám rozkolísá hladina cukru a vzniká inzulínová rezistence, cukrovka 2. typu, závislost na cukru, přemnoženi kvasinek, chronické záněty, předčasné stárnutí.Nadměrný a nárazový příjem cukru navíc vytváří závislost změnou na nervech, konkrétně vylučování dopaminu (potěšeni, odměna) a na opioidních receptorech (bolest).
Cukry potřebujeme jako rychlý zdroj energie, na fungování mozku a bazálního metabolismu. Zdravé cukry jsou takové, které uvolňují glukózu pomaleji a plynule, čímž předcházejí kolísání hladiny cukru v krvi a vyplavování inzulínu. Jsou to složené cukry, ideální celozrnné obilniny, ovesné vločky, celozrnné mouky, celozrnné těstoviny, celozrnná rýže, pohanka, oves, jáhly, quinoa a pod. Důležitý je též způsob jejich přípravy, například al dente celozrnné těstoviny a brambory pečené ve slupce mají lepší GI (glykemický index) než rozvařené těstoviny z bílé mouky, či bramborová kaše. Mezi zdravé potraviny patří i celozrnný kváskový chléb. V obchodě ho však běžně nekoupíte. Musíte si ho upéct doma, jako kdysi, z celozrnné bio mouky.
Nejdůležitější je na tomto místě říci, že nastal čas zaměnit bílou mouku za celozrnnou v co největší míře, ideálně 100%. Bílá mouka se vyrábí tak, že se při zpracování zrna odstraní jako otruby jeho nejhodnotnější části obsahující minerální látky, vitamíny, vlákninu a omega mastné kyseliny. Bílá mouka potom obsahuje už jen škrob (složený cukr) a lepek (bílkovinu). Je pravda, že celozrnné mouky jsou těžší, nedosáhneme s nimi velké oka v chlebu a pečivu, ale na druhé straně nejsou tak „lepivé“, méně zanášejí střeva, mají lepší GI, proto se z nich tolik nepřibírá. Podíl celozrnných obilnin v bio kvalitě na snídani a obědě by měl být až do 50%. Plynule poskytují metabolismu glukózu během aktivní části dne a předcházejí tak náhlé potřebě cukru a hrozící hypoglykémii při stresu a zátěži. Předcházíme taktéž náhlé únavě a závislosti na cukru.
Kváskování je zdravý způsob přípravy kynutých moučných jídel. Bakterie mléčného kvašení natráví lepek a fytáty – látky, které vážou minerální živiny. Takto se ulehčí trávení a vstřebávání živin. Při přípravě koláčů a sladkých jídel třeba bílý cukr zaměnit za zdravější sladidla s vhodnějším GI, tedy složené cukry – melasy, slady, kokosový nebo březový cukr. Ovoce a zahuštěné ovocné šťávy jsou též dobrou náhradou cukru, protože obsahují i další užitečné látky, přírodní specifické chutě a antioxidanty. Dezert je výhodnější z pohledu hladiny cukru v krvi jíst po zdravém hlavním jídle. Ale pozor, mnoho ovoce obsahuje i mnoho cukru, a proto se samotné ovoce nedá považovat za zdravou vyváženou stravu, jako si někteří mylně myslí.
Zelenina a ovoce
Zelenina a ovoce jsou nejlepším zdrojem vitamínů a antioxidantů, látek brzdící zánět, zpomalující předčasné stárnutí a chronické onemocnění. Celkově je rostlinná strava mnohem bohatší na antioxidanty. Jsou to všechny barviva v zelenině a ovoci, kterými nás tímto lákají a vábí (flavonoidy, karotenoidy a další).
Zánět je nespecifická imunitní odpověď, kterou se naše tkáně snaží bránit vůči poškození bakteriemi, viry, mechanickému i fyzikálnímu poranění. Ale chronický zánět stojí za všemi degenerativními onemocněními, například aterosklerózou nebo i zánětem kloubů. Spolu s kyselejším pH je jeho příčinou nedostatek antioxidantů. Kromě barviv v rostlinách a ovoci jsou důležitými antioxidanty 3-omega mastné kyseliny nacházející se v konopném a ořechovém oleji a ve zvýšeném množství zejména v lněném a rybím oleji. Z minerálních látek a vitamínů jsou nejvýznamnějšími antioxidanty vitamín C a zinek. Organismus je však neukládá do zásoby, proto je potřebný jejich každodenní příjem.
Zeleninu, která je těžko stravitelná, je potřebné krátce tepelně upravit, stačí 5 až 10 minut. Rychlým opražením na pánvi, krátkým vařením a dušením zlomíme, jak říkají Číňani, její “chladnou povahu“. Je potom lépe stravitelná a přitom si zachová potřebné živiny. Podíl tepelně upravené zeleniny má byť alespoň 25% talíře, přitom se sem počítají i brambory. Brambory samostatné nejsou vhodnou přílohou. Na večeři je vhodný samotný zeleninový salát, protože v noci už náš metabolismus nepotřebuje tolik energie ze sacharidů. Citrusy jsou velmi ochlazující a jsou vhodné jen v létě v horku a při horečkách. Velmi zdravé a oblíbené jsou ovocno-zeleninové šťávy a smoothies. Do šťáv je dobré rozmixovat zelené listy nebo zelený ječmen. Zelené barvivo chlorofyl je nejbohatším zdrojem hořčíku. Chlorofyl působí protizánětlivě a hojivě na sliznice trávicí soustavy. Deficitem hořčíku trpí většina lidí kvůli stresu a nedostatku oddychu. Hořčík je potřebný na uvolnění nervů a svalů. Jeho deficit se může projevit i silnou a nekontrolovanou imunitní reakcí při zánětech, infekcích a alergii.
Obecně je zelenina a ovoce bohatým zdrojem nejen vitamínů, ale i důležitých minerálních látek – draslíku, hořčíku a železa. Zapomeňme na další dogma, že kdo nekonzumuje maso, bude chudokrevný. Opak je pravdou. Pravděpodobně proto, že chlorofyl a hemoglobin mají téměř stejnou a dost komplikovanou molekulu, která pravděpodobně upravuje metabolismus železa.
Další dogma, které musíme opustit, souvisí s mlékem a vápníkem. Dobrým zdrojem vápníku je brokolice a špenát. Mléčné výrobky obsahují vápníku hodně, což není žádoucí pro aktivitu vitamínu D, který řídí celý kalciový metabolismus a podporuje imunitu a pevné kosti. Vysoká hladina kalcia v krvi totiž brání přeměně vitamínu D na jeho účinnou formu.
Střevo a imunita
Obecně a velmi zjednodušeně můžeme říci, že imunita souvisí s bakteriální rovnováhou. Bakterie ve střevě, na kůži a sliznicích udržuji kondici imunity a chrání organismus před rozmnožením nebezpečných patogenních bakterií na kůži a sliznicích. O tomto jsme se měli možnost přesvědčit po uvolnění covidových lockdownech prudkým nárůstem necovidových viróz. Když se patogeny rozmnoží, vzniká zánět jako imunitní odpověď. Náš organismus je bakteriemi silně osídlený. Jejich počet je přibližně stejný jako počet lidských buněk. Nejvíc z nich se nachází ve střevě. Střevo spolu s bakteriemi je náš hlavní imunitní orgán. Složení střevní flóry je přímo závislé na tom, co jíme a má přímou souvislost nejen se zdravotními problémy, ale i s náladou. První o tomto psal Dr. Edward Bach (autor Bachových květových esencí), který byl na začátku své kariéry mikrobiologem.
Živočišné bílkoviny ve střevě podléhají hnilobnému procesu, a proto je potřebný dostatek vlákniny na podporu čistěni střeva, aby jsme se toxickými dusíkatými produkty této degradace neotrávili. Cukry zase způsobují kvašení.Když se naruší střevní mikroflóra a přemnoží se třeba kvasinky (kandidóza) v důsledku přísunu velkého množství cukru, vznikne ve střevě zánět. Závislost na sladkostech vidíme zpravidla u pacientů trpících HIT (histaminovou intolerancí). Neschopnost odbourat histamin v potravě je už len důsledek chronického zánětu a poškození střevní sliznice.
Významný podíl na narušení střevní flóry a jejích imunitních funkcí mají nejen antibiotika, ale hlavně antimikrobní látky v potravinách – pesticidy, např. glyfosát a konzervanty prodlužující dobu použitelnosti polotovarů (sorbáty, benzoany a další). Na rozdíl od antibiotik je přijímáme každý den. Tyto jedovaté látky malé molekulové hmotnosti se navážou na bílkovinu nebo polysacharid potraviny jako tzv. „haptén“ a způsobují velkou skupinu vážných zdravotních problémů známých jako potravinové intolerance. Pokud se jedovatá látka přilepí na povrch vlastní buňky, může vzniknout autoimunitní záněty, vlastní protilátky bojují proti vlastním buňkám. Kromě diskomfortu, jako je bolest břicha, plynatost a pocit těžkosti, jde i o vážnější zdravotní problémy. Vzniká chronický zánět střevní sliznice, která tak ztrácí svoji důležitou funkci vstřebávání živin, dochází k průjmům a podvýživě, častý je nedostatek železa, anémie.
Závažným problémem je syndrom propustného střeva, kdy se oslabuje střevní bariéra mezi obsahem střeva a vnitřním prostředím. Do krve se tak dostávají makromolekuly stimulující tvorbu protilátek a vznik imunokomplexů.Ty zase stimulují imunitní reakci, způsobují chronické záněty kdekoliv v těle, ale i alergie a autoimunitní onemocnění. Tělo se snaží očistit všemi cestami. Nejen prostřednictvím trávící soustavy (průjem), ale i kůží a sliznicemi. Vzniká tak ekzém nebo chronický hlen, který způsobuje obstrukci dýchacích cest a brání dýchání. Z praxe víme, že silný stres bývá zpravidla spouštěčem zánětu a projevení se symptomů. Magnesium (například horké Mag phos z buněčných solí) bývá první pomocí na uklidnění prudkých imunitních projevů při alergii, autoimunitních problémech, ale i prudkého infekčního zánětu. Problémy přecházejí do chronického zánětu a trvají dokud neodstraníme jejich příčinu. Do kontaktu s dalšími jedovatými chemikáliemi a antimikrobiálními látkami se dostáváme i prostřednictvím kosmetiky a vlivem životního prostředí. Při výběru kosmetiky se řídíme pravidlem – nedávejme na kůži nic, co bychom nemohli sníst. Kůže má velkou absorpční schopnost.
Zelenina a ovoce jsou nejlepším zdrojem protizánětlivých antioxidantů a vlákniny, která podporuje peristaltiku střev, jeho čistěni a vyprazdňování.
Pesticidy
Jde o velkou skupinu různorodých chemických látek na zabíjení škůdců – hlodavců, hmyzu, hub, bakterií, rostlin během produkce, zpracování a skladování potravin. Jsou škodlivé i pro člověka, užitečné živočichy a hmyz. Jejich zbytky se nacházejí v potravě. Unikají do životního prostředí, snižují biodiverzitu a znečišťují pitnou vodu. Používání pesticidů v zemědělství kontroluje ÚKSÚP (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělství). Rezidua pesticidů v potravinách kontroluje Státní veterinární a potravinová správa SR (ŠVPS SR). Při stanovování limitů pesticidů se však nebere v úvahu jejich kumulativní efekt a jejich vzájemná potenciace.
Nejpoužívanější pesticid glyfosát (Round-up) se používá i při vysušovaní obilnin a luštěnin před sběrem a při pěstování geneticky modifikovaných plodin – sója, kukuřice, které jsou vůči němu odolné. Glyfosát vyhubí všechny buriny a bakterie v půdě s výjimkou GMO plodin. Způsobuje neplodnost, rakovinu, potravinové intolerance, naruší střevní mikroflóru. Odborníci dávají do souvislosti s masivním používáním glyfosátu mnoho dalších vážných zdravotních problémů. Přechází dokonce do mateřského mléka. Malé děti jsou mnohonásobně sensitivnější na pesticidy, protože jejich detoxikační systém ještě není dostatečně vyvinutý. V USA jsou povolené vyšší limity glyfosátu a až 93% Američanů má v těle významnou koncentraci tohoto pesticidu. Nevíme, jak je to u nás, protože výzkum se nedělal, víme ale, že jiné pesticidy jsou také pro všechno živé velmi toxické.
ŠVPS SR každoročně vydává zprávu o kontrole reziduí pesticidů v potravinách. „V roce 2020 bylo analyzovaných 468 vzorků čerstvého, mrazeného nebo jinak zpracovaného ovoce a zeleniny, obilí a obilných výrobků, olejnin, pochutin, hovězího, drůbežího tuku, dětské a kojenecké výživy. V 264 vzorcích potravin (56,4%) byl zjištěn jeden nebo více druhů reziduí pesticidů…“ Nejhůře dopadlo ovoce (jablka, hrozny, citrony, nektarinky, goji). Dovezené potraviny mají průměrně více pesticidů než naše. To je velmi smutné, když si uvědomíme, že o naše staré ovocné sady se nikdo nestará a i tak rodí bio jablka, hrušky, švestky, které nikdo nesbírá.
Podstatné je v této zprávě i to, že v žádném vzorku v roce 2020 a jen v 1 vzorku v roce 2019 pocházejícího z ekologického zemědělství byly zjištěné pesticidy. Na Slovensku se často setkáváme se skeptickým postojem lidí vůči biopotravinám. Výsledky ale hovoří jasně. Pravděpodobnost výskytu pesticidů v biopotravinách je o mnoho nižší, mizivá. Kontroly biopěstitelů jsou velmi přísné, často až přehnaně a nelogické. Proto je dobrou alternativou i prodej potravin ze dvora, sice bez biocertifikátů, ale pověst místního farmáře se dá lehko ověřit. Navíc ekopotraviny jdou mnohem bohatší na celé spektrum minerálních živin. Chápání ekologie v potravinářství je třeba vztahovat i k obalům a převážení na velké vzdálenosti, takže k uhlíkové stopě. Podporou lokálních eko-a biofarmářů významně zlepšujeme svoje životní prostředí.
Půsty
Někteří lidé si myslí, že musí jíst 3-krát nebo dokonce až 5-krát denně. Každá dávka potravy je nejen zdroj živin, ale i zátěž organismu. Proto ve stresu a chorobě nemáme do jídla chuť nebo potravu vyzvracíme. Méně časté jezení méně zatěžuje trávení. Dospělým stačí jíst 2-krát denně. Oblíbená je tzv. intermitentní strava, kdy 16 hodin nepřijímáme potravu a jíme jen 8 hodin. Zjednodušeně řečeno vynecháme snídani nebo večeři. Takto ušetříme serotonin, hormon štěstí, pro mozek. Serotonin je zodpovědný i za peristaltiku střev.
Kromě choroby a zvýšené fyzické či psychické zátěže se doporučuje velmi lehká strava při detoxikaci střev, jater a celého organismu. Lehkou stravou myslíme například jen rýži nebo celozrnné těstoviny, zlehka dušenou zeleninu s troškou oleje. Přísnější a užitečnější detoxikace je rýžová dieta uvedená níže. Někteří lidé upřednostňují pravidelné 24 až 36 hodinové půsty, během kterých se pije jen čistá voda nebo v lehčí verzi ovocno-zeleninové šťávy. Delší půsty, například 11 dní na čisté vodě doporučujeme jen pod dohledem odborníků na léčebné hladověni. Hladověni, či už kratší a pravidelné nebo delší, má ozdravný a regenerační účinek. Organizmus při hladovce spotřebuje vlastní odpadní látky, nadbytečné bílkoviny, staré buňky, čistí cévy a pojivové tkáně.
Tepelná úprava
Krátká tepelná úprava zeleniny zlepšuje její stravitelnost, dlhodobký var znehodnotí vitamíny a antioxidanty. Var znamená, že teplota nepřesáhne 100 ˚C. Při smažení, grilovaní a pečení se dosahuje mnohem vyšší teploty, nad 180 ˚C. To způsobí vznik nestravitelných a toxických látek, jako jsou toxické aldehydy, akrylamidy a další. Proto je zdravější, když připálené okraje odrežeme. Mnohem vhodnější je upřednostnit vaření, či krátké restování potravin.
Léčebné diety
Léčebná dieta při chronických zánětech střeva, průjmy a potravinová intolerance
Při potravinových intolerancích je potřebné testy na potravinovou intoleranci (jiné jako testy na alergii a celiakii, např.Food Detective) stanovit problémové potraviny a tyto na dobu minimálně 3 měsíce vyloučit ze stravy. Potom je možné je opatrně přidávat, ale v biokvalitě. Je potřebné striktně vyloučit všechny problémové potraviny, protože intolerance bývá často na více druhů potravin naráz. Nejčastějšími problémovými potravinami jsou pšenice, mléko a vejce.
Léčebná dieta při HIT (histaminové intoleranci)
Z praxe víme, že nejčastějším problémem bývá mnoho jednoduchých, tedy nezdravých cukrů ve stravě, sladkosti. V těžších stavech, které bývají provázené chronickými průjmy, podvýživou a hubnutím je potřebné absolvovat dietu jako když kojenec přechází na normální stravu. Nejlépe stravitelná je rozvařená rýže. Postupně přidáváme maximálně 2 potraviny týdně, přitom i sůl a koření se počítá. Nejdříve přidáváme uvařenou cuketu, mrkev, později lněný, dýňový nebo konopný olej, brokolici, špenát, dýni, zeleninové polévky, zelený ječmen, trochu ovoce. Co nejdříve přecházíme na celozrnnou rýži. Slzovka je obilnina, která zastavuje průjem. Přidáváme ji do rýže nebo zeleninových polévek. Vodu, v které slzovku vaříme, použijeme. Tento proces může trvat i několik měsíců. Lepkové obilniny přidáváme až později, začínáme jednozrnkou, dvojzrnkou, kamutem. Omezit cukr je důležité i při SIBO (syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě). U obou, HIT i SIBO může být přínosné použití přírodních antibiotik na potlačení patologické flóry.
Při akné, mastné kůži, ekzému, psoriáze nebo jednoduchém detoxu doporučujeme 27 denní rýžovou dietu.
1. fáze
Prvních 9 dní se jí jen čistá BIO celozrnná rýže 3-krát denně.
2. fáze
Dalších 9 dní sa přidá dušená zelenina (5-10 min tepelně upravená), 1-2 polévkové lžíce konopného, dýňového, ořechového, lněného oleje na talíř. Maximálně 3 porce denně. Zelenina by měla být pokud možno z ekologického zemědělství.
3. fáze
Posledních 9 dní se na 3 díly rýže přidá 1 díl čočky nebo cizrna plus dušená zelenina a 1-2 PL oleje, maximálně 3 porce denně.
Už po 14 dnech takové diety se mění biochemické parametry v krvi a kůže se začne zlepšovat. Při těžkých kožních zánětech (například psoriáza) je potřebné v třetí fázi setrvat až do úplného vyléčení kůže, přičemž rýži je možné nahradit bio celozrnnými obilninami a těstovinami, jako pohanka, jáhly, dvojzrnka, jednozrnka, quinoa. Může to trvat i 3 až 5 měsíců.Během celé diety jsou povolené bylinky jako koření a bylinkové čaje.
Léčebná dieta při zahlenění dýchacích cest
Při přechodném zahlenění je potřebné vysadit všechny mléčné výrobky do úplného vyčistění dýchacích cest. Vhodné jsou teplé a přirozeně sladké jídla podporující slezinu – dýně hokaido, batáty, rýže, slzovka. Hlen je příčinou infekcí, poskytuje živnou půdu bakteriím. Z vlhka a chladu vzniká horkost – silný zánět a infekce – jak by řekli čínští lékaři. Při chronickém zahlenění dýchacích cest, které trvá ne dny ani týdny, ale měsíce, postupujeme jako při potravinové intoleranci, viz výše.
Léčebná dieta při husté žluči, žlučových kamenech, blokádě jater a vysokém cholesterolu
Játra podporuje přirozeně kyselá chuť (citron, jablečný ocet, jablečná šťáva, kysané zelí). V každém jídle musí být 1-2 polévkové lžíce tuku (nejlepší přidat do talíře kvalitní olej, avokádo, vaječný žloutek naměkko). Výrazně třeba omezit bílkoviny – maximálně do 10%. Cholesterolové kameny vznikají při proteinových nízkotučných dietách. Denně maximálně 2 až 3 jídla. Přidat žlučníkové hořké čaje. Pravidelné vylučování žluči snižuje cholesterol v krvi, protože tento se tvoří ze žlučových kyselin. Navíc žluč zlepšuje trávení, působí v střevě protizánětlivě a působí proti zácpě. Přidávání oleje jsou kalorie navíc a pozor na to při sklonu k nadváze. K této léčbě existuje výborná publikace od autora Andreasa Moritza s názvem Úžasná očista jater a žlučníku.
Léčebná dieta při rakovině
Rakovinové bunky potrebujú pre svoj rýchly rast veľmi veľa bielkovín, preto protirakovinová diéta musí výrazne obmedziť prísun bielkovín, živočíšnych maximálne 10%, alebo ešte lepšie sa im úplne vyhnúť a nahradiť ich rastlinnými. Strava má obsahovať veľa antioxidantov obsiahnutých vo farbivách zeleniny a ovocia. Z doplnkov výživy je vhodný vitamín D, zinok, selén. Vyhýbať sa chemikáliám a pesticídom. Toto opatrenie je najdôležitejšie pri liečbe rakoviny ale aj v prevencii remisie. Pacienti by mali už doživotne ostať na rastlinnej nízko bielkovinovej strave.
Redukční diety
Predstavujú problém, pretože odopieranie si jedla predstavuje veľký stres a je otázka času, kedy nedostatok vykompenzujeme nadbytkom (jojo efekt). Chudnime len pokiaľ nám to spôsobuje radosť. Bielkovinové diéty s nedostatkom tukov nie sú absolútne zdravé, spôsobujú blokádu pečene s tvorbou kameňov a preťažujú obličky. Nastavenie správnej ketogénnej diéty, teda diéty s minimálnym prísunom cukru, treba rozhodne založiť na obmedzovaní množstva jedla a nie na veľkom množstve bielkovín a treba ich kombinovať s pohybom. Cieľom takýchto diét je chudnutie z tukových zásob. Pri redukcii hmotnosti treba určite vylúčiť mliečne výrobky, ktoré sú určené práve na priberanie a rast mláďat. Hlad býva častokrát prezlečený smäd, niekedy stačí napiť sa čistej vody. Najlepší spôsob, ako si znížiť telesnú hmotnosť je dodržiavať rady uvedené vyššie.