Problémy s trávením představují širokou paletu symptomů jako i příčin. Úvodem je třeba zdůraznit, že akutní bolesti břicha patří do rukou lékaře – může jít o vážný stav jako zánět slepého střeva, neprůchodnost střev a podobně.
V tomto článku máme na mysli chronické, dlohodobé problémy jako nafukování, křeče, bolesti, časté průjmy nebo zácpa atd.
1) V první řadě se podívejme na stravu. Mnoho fitness trenérů a výživových poradců doporučuje bílkovinové diety s vyloučením sacharidů a omezením tuků s cílem rychlého hubnutí, například maso se zeleninou, rybu se zeleninou, vejce. Takové bílkovinné diety jsou tím druhem stravy, který zaručeně povede k tzv. blokádě jater (výraz z tradiční čínské medicíny), ucpání žlučových cest cholesterolovými kameny.
Základem porce jídla musí být sacharid, který poskytuje lehký zdroj energie pro bazální metabolismus. Samozřejmě, ne mnoho a v zdravé formě – například celozrnná obilnina. Tuk v potravě nesmí chybět a pokud nemáme v porci jídla aspoň 1 polévkovou lžíci tuku, 10% tuku, potom se nevylučuje žluč ze žlučníku a žlučových cest v játrech, což má mnohé nepříznivé následky. Úlohou žluče není jen emulgovat tuky, ale i neutralizovat kyselý obsah netrávené potravy ze žaludku, protože pankreatické enzymy a dobré trávení v tenkém střevě vyžadují neutrální pH. Žlučové kyseliny potom dále v střevě působí proti zácpě a zánětu.
Ze stravy bohaté na bílkoviny a chudé na tuky vznikají časem trávící problémy jako nadýmání, gastritida, vředy žaludku a dvanáctníku, bolesti, hustá žluč a žlučové kameny (ty jsou patrné na sonografickém vyšetření jen v žlučníku, ne v žlučových cestách v játrech).
Jestliže je to váš případ, je třeba upravit stravu, přidat tuky, sacharidy a snížit bílkoviny. I vegani si musí uvědomit, že pokud nemají v stravě semena a ořechy v dostatečným množství, mohou si přidat do každého jídla 1-2 polévkové lžíce oleje, aby im nechyběly tuky. Pozor, na rostlinných olejích se nemá vařit, takže je třeba je přidat do hotového jídla, některé z nich jsou cenným zdrojem omega mastných kyselin, například konopný, ořechový, olivový.
2) pokud ale máte vyváženou stravu a vaše problémy přetrvávají, je třeba vyšetřit případné intolerance.
Nejdřív vám všeobecný lékař a gastroenterolog vyšetří autoimunitní onemocnění celiakii stanovením IgA protilátek v krvi, v případě pozitivního výsledku je potřebné potvrdit poškození tkání sliznice tenkého střeva biopsií. Celiakie postihuje do 1% populace a má genetickou predispozici.
V případě laktózové intolerance (intolerance mléčného cukru) se dělá dechový test nebo krevní testy u imunoalergologa. Laktózová intolerance může být geneticky podmíněná nebo získaná. Některé národy mají až 100% nesnášenlivost mléčného cukru. Laktózová intolerance se zhoršuje i věkem, jakoby nám tělo naznačovalo, že mléko je potrava mláďat a kojenců. Odhadem přibližně 20% lidí u nás má různý stupeň této intolerance. Laktóza způsobuje kvašení ve střevě, tvorbu plynů, průjem, bolesti a zapáchající větry. Vyšetřeni vám udělá gastroenterolog nebo imunoalergolog nebo vybrané laboratoře na přímou platbu.
3) Pokud máte negativní výsledek na celiakii nebo laktózovou intoleranci, je potřebné vyloučit klasickou alergii stanovením IgE protilátek proti různým potravinám. Vyšetřeni vám udělá imunoalergolog nebo vybrané laboratoře na přímou platbu.
4) Když trpíte zažívacími problémy i přes negativní výsledky výše popsaných testech, je na místě udělat test potravinové intolerance na IgG protilátky vůči různým potravinám a této potraviny vyloučit na období minimálně půl roku až rok. Nám se velmi osvědčil test potravinové intolerance značky FOOD DETECTIVE. Po roce si můžete test zopakovat a v případě negativního výsledku pomale potraviny přidávat v bio kvalitě. Kojenci se netestují, protože jejich imunitní systém je ovlivňovaný mateřským mlékem. U kojenců se doporučuje testovat raději mámu. Tyto testy možné dělat asi od 1 roku, když už je kojené dítě dokrmované a kojení je už jen malým doplňkem v stravě, protože imunitní systém už do velké míry reaguje samostatně. Nejčastějšími pozitivními výsledky bývá intolerance moderní pšenice seté, mléka (kaseinu – mléčné bílkoviny, ne laktózy – mléčného cukru) a vajec.
Rozdíl mezi alergií (IgE protilátky) a intolerancí (IgG protilátky) je i v tom, že klasická alergická reakce se dostaví řádově v hodinách, intolerance se může projevit po 1-3 dnech.
Rozdíl mezi celiakií a neceliatickou intoleranci lepku je v tom, že člověk postižený neceliatickou formou intolerance nesnáší například pšenici, ale toleruje jiné lepkové obilniny, například žito a oves. Intoleranci navíc mohou způsobovat i jiné složky obilniny a ne lepek. Proto striktní bezlepková strava není u neceliatické intolerance na rozdíl od celiakie opodstatněná. Vždyť lepek je neživočišná bílkovina a představuje výživou hodnotu obilniny. Boj s lepkem se stal posedlostí naší doby. Z našich zkušeností lidí, kteří trpí neceliatickou intolerancí pšenice, nesnáší ani špaldu (obě jsou geneticky mladší, hexaploidné druhy), ale tolerují prastaré odrůdy jako kamut, jednozrnku, dvojzrnku, tvrdou pšenici (diploidní a tetraploidní druhy) a jiné lepkové obilniny, například žito.
Rozdíl mezi laktózovou intolerancí a intolerancí mléka (IgG) nebo alergií (IgE) je v tom, že v druhém případě jde o nesnášenlivost jiné složky mléka – bílkoviny kaseinu.
Není jasné, jaké procento lidí trpí intolerancí potravin, protože v mnohých případech není jasný imunitní mechanismus, diagnostika a ani léčba. Intolerance je pravděpodobně název pro širokou škálu zdravotních problémů. Mnozí lidé navíc absolvují testy mimo svého lékaře na přímou platbu a nejsou tedy zachyceni ve statistice. Jisté je, že jen v případě lepku jde o mnoho vyšší podíl v populaci (6% a víc) v porovnání se samotnou celiakií (do 1%). Dokonce, když všechny uvedené testy ukážou negativní výsledek, ani to nemusí znamenat, že intoleranci nemáte. Nejdůležitější je klinický obraz. Když vám je po nějakém druhu potraviny zle, například po pšenici nebo po mléčných výrobcích, jednoduše je nejezte. Protože po správném jídle cítite příval energie, ne tíhu.
Významnou úlohu při potravinových intolerancích sehrává střevní mikroflóra jako jádro obranyschopnosti těla a všechny látky, které ji narušují pesticidy, antibiotika, konzervanty. Proto je dobré pro lidi s intolerancí sahat po bio potravinách.
Dalším faktorem je způsob zpracování potravin. Například rychlé kynutí chlebového těsta (1 hodina) je nevhodné oproti přípravě z kvasu, kdy se působením širokého spektra kvasinek a bakterií mléčného kvašení se bílkovina (lepek) a polysacharidy obilnin rozkládají po dobu 12-24 hodin. Zakysané mléčné výrobky jsou přirozeně zbavené většiny laktózy a jsou tak pro trávící soustavy přijatelnější.
5) Další skupinou problémů je histaminová intolerance (HIT), která je způsobená také chronickým zánětem a zničením sliznice tenkého střeva. Ta ztratí schopnost produkovat diaminooxidázu a odbourávat exogenní histamin. Tak vzniká otrava histaminem, jinak v normálním množství potřebným mediátorem.
Z naší zkušenosti vyplývá, že příčinou HIT bývá dismikrobie způsobená například závislostí na bílém cukru, sacharoze a přemnožení kvasinek Candida. Spouštěčem projevení problémů bývá zpravidla stres. Hořčík hraje úlohu v odbourávání histaminu. Dietou a pomalým zařazováním potravin se sliznice opět zregeneruje a problémy vymizí.
Společným a největším problémem všech popsaných onemocnění je chronický zánět sliznice a syndrom propustného střeva, kdy se do krevního oběhu dostávají makromolekuly, které vytvářejí imunokomplexy a podle toho, kde se vylučují (kůže, sliznice) nebo ukládají (klouby, svaly, mozek, štítná žláza, v podstatě v kterékoliv tkáni), tam vzniká destruktivní chronický zánět a s tím spojené problémy. Zdravotní problémy spojené s intolerancí potravin proto přesahují gastrointestinální oblast. Může jít například o ekzém, chronický hlen s obstrukcí dýchacích cest, migrény, únava, bolesti svalů, nadváha a mnohé další.
Závěrem – příčiny trávicích problémů jsou rozmanité, od genetických (celiakie, laktózová intolerance), přes imunitní (potravinové alergie a intolerance) až po nevhodnou a nevyváženou stravu (nevhodné cukry, mnoho bílkovin, chybějící tuky, málo vlákniny) a přítomnost zbytků chemikálií a pesticidů v potravinách. Proto i diagnostika musí být komplexní, pokud se nezjistí příčina problémů. V každém případě obecně doporučujeme – konzumujte organické (bio) potraviny, vyhýbejte se polotovarům, mějte vyváženou stravu s omezením bílkovin, zařazením vlákniny a celozrnných obilnin a s přiměřeným množstvím tuků (10 – 30%). Důležitým faktorem je i schopnost vyrovnání se se stresem. 90% serotoninu potřebujeme v trávicí soustavě.