Se systémem tkáňových solí též úzce souvisí tvářová diagnostika – projev nedostatku tkáňových solí na pokožce tváře. Tvářové diagnostice věnoval Schüssler v 25. vydaní své “ Zkrácené terapie “ samostatnou kapitolu. Předpokládáme ale, že tato metoda byla tehdy ještě v úplných počátcích neboť autor uvádí: „Kdokoliv, kdo se chce naučit tvářovou diagnostiku, musí to dělat autodidaktickým způsobem. Pokus o výuku prostřednictvím tištěných návodů by vedl k nedorozumění.“ Průkopníkem v oblasti tvářové diagnostiky byl německý lékař Dr. Kurt Hickethier (1891 – 1958), který se biochemické terapii a tvářové diagnostice věnoval celý život.
Dnes tvářovou diagnostiku při práci s tkáňovými solemi běžné využíváme. Ještě dříve, než je možné medicínsky diagnostikovat poškození funkci tkání nebo orgánů, příznaky deficitu minerálních živin vidíme na změně zbarvení pokožky, jazyka, podle kvality exsudátu, případně podle charakteru únavy a jiných subjektivních pocitů. Změny zbarvení a textury pokožky tváře se následnou suplementací odpovídající tkáňovou solí upraví do normálního stavu.
Tvářová diagnostika staví na bohatých empirických zkušenostech už od časů Dr. Schüsslera a je užitečným nástrojem a doplňkem při komplexní diagnostice.
Podrobnější informace o způsobu práce s tvářovou diagnostikou u jednotlivých tkáňových solích najdete v publikaci Bunkové soli.