Zdravotně se suplementace selenu využívá při mononukleóze, trávicích obtížích, onemocněních srdce, kloubů, rakovině a jiných.
V lidském těle se selen vyskytuje v množství 10 až 30mg. Doporučené denní dávky se pohybují od 50 do 70 mikrogramů. Výživové doplňky obsahují 100 až 300 mikrogramů selenu. Nachází se přibližně v 25 různých selenoproteinech, například jako antioxidačně působící metaloenzymy (enzym přeměňující neúčinný hormon štítné žlázy na účinnou formu, enzymy hrající roli v reprodukci anebo v DNA syntéze). Největší zásobárnou selenu jsou kosterní svaly. V potravinách se nachází hlavně v brazilských ořechách (para ořechy). Jeden ořech obsahuje 70 až 90 mikrogramů selenu. Česnek, cibule a pórek mají též schopnost kumulovat selen. Zdroje selenu v potravě můžou být i maso a celozrnné obilniny. Předávkování selenem hrozí však jen v případě výživových doplňků s několikanásobně překročenými doporučenými dávkami. Nadbytek selenu v těle se projeví kovovou chutí v ústech a česnekovým zápachem dechu. Toxické projevy mohou zahrnovat neurologické a gastrointestinální obtíže a podráždění kůže.
Přirozeně se vyskytuje v mořích a vodních nádržích podobně jako jód. Bohatým zdrojem selenu jsou také mořští živočichové.
Skupinou potenciálně ohroženou nedostatkem selenu jsou obyvatelé oblastí s nízkým obsahem selenu v půde (např. Čína).
Vědecky byla prokázána souvislost mezi nízkou hladinou selenu a výskytem rakoviny prostaty, kolorektálního karcinomu, karcinomu plic, močového měchýře, kůže, jícnu, žaludku a úmrtností v důsledku zhoubného onemocnění (kombinace účinku antioxidačního, imunitního, detoxikačního a metabolického).
Selen je antioxidant významný pro játra pro svou vazbu na glutation. Je součástí enzymu glutation-peroxidázy, který chrání organismus před volnými radikály a regeneruje největší detoxikační systém těla – glutation. Ten se vytváří v játrech a je důležitý v likvidaci metabolitů a cizích chemikálií v jaterních, ale i ostatních buňkách. Selen podporuje účinnost malých antioxidantů, např. vitamínu E. Je důležitý pro detoxikaci těžkých kovů. Též je vhodný při chronické hepatitidě, která zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Právě díky antioxidačnímu účinku je selenu připisován protektivní účinek proti předčasnému stárnutí a degeneraci spojené s věkem a zánětem. Pomáhá při léčení autoimunitních a degenerativních chorob.
Nedostatek selenu může mít za následek slabost svalů a kardiomyopatii. Keshanská choroba (podle oblasti Keshan v severovýchodní Číně, kde byly poprvé zaznamenány symptomy tohoto onemocnění) je nemoc z nedostatku selenu. Postihuje děti a ženy v některých částech Číny, kde je jeho největší deficit v půdě. Jde o náhlou srdeční nedostatečnost. Při chronických stavech je zvětšené srdce. Při poškození srdce hraje roli také virová infekce a infekční zánět srdce, které se považují za spouštěče. Podobně jako Keshanská choroba je v oblastech s nízkým obsahem selenu v půdě rozšířené onemocnění pojivového tkaniva – Kashin-Beckova choroba s degenerací kloubové chrupavky.
Selen má svou úlohu v normální imunitní odpovědi. Nejenže má protizánětlivý účinek, ale podporuje i specifickou imunitu.
Kumuluje se ve štítné žláze podobně jako jód. Zvyšuje její činnost a podporuje změnu tyroxinu T4 na účinný trijodthyronin T3. Preventivně působí proti jejímu otoku a poškození tkání. Vhodný je u pacientů trpících autoimunitním zánětem štítné žlázy. Obzvlášť může pomoci při Gravesově chorobě a exoftalmu, který je důsledkem tohoto onemocnění. Nedostatek selenu může zvýšit nedostatek jódu.
Deficit, stejně jako intoxikace, jsou však ojedinělé.
