V lidském těle se mangan nachází ve stopovém množství (v rozmezí 10 až 20mg u dospělého člověka). Koncentruje se v kostech, chrupavkách, nervovém systému, játrech, pankreatu a ve vlasech. Jeho obsah se obvykle stanovuje z vlasů nebo z krve. Jak to však bývá se stanovením hladiny minerálních látek v organismu, krevní testy bohužel neposkytují spolehlivý obraz. Víc manganu se totiž nachází v červených krvinkách než v plazmě.
Doporučená denní dávka je 2 mg. Maximální tolerovaná denní dávka je 11 mg. Z těla se vylučuje žlučí.
Mangan se nachází především v rostlinné stravě, v ořechách, semenech, klíčcích, celozrnných obilninách a v sóji. Podobně jako železo nebo měď je na jedné straně potřebný pro lidský organismus, ale na druhé straně jeho zvýšená přítomnost je toxická. Ohrožení jsou jednak pracovníci v ocelárnách a průmyslu, kteří dýchají mangan z prachu, a též lidé s poruchami jater, protože mangan se rychle vylučuje játry do žluči. Vstřebává se pomalu a obtížně, rychle se však vylučuje, čímž se organismus chrání před jeho toxickými účinky.
Mangan a železo mají kompetitivní vztah, což může znamenat, že anemicčtí lidé jsou více ohrožení intoxikací manganem. Otrava se může vyskytovat i v místech s vysokým obsahem manganu ve vodě. Intoxikace se projevuje v první řadě nervovými a neuromuskulárními symptomy jako problémy s motorikou, třes, svalová ztuhlost, svalová slabost, extrémní podrážděnost, agresivita, halucinace, hyperaktivní chování, impulzivní chování, duševní choroba, demence, tzv. „manganové šílenství“, problémy s polykáním a dýcháním a symptomy podobné parkinsonismu.
Mangan je důležitý pro duševní zdraví. Manganum v systému tkáňových solí může pomoct při obraze podobné otravě a při neurologických symptomech jako podrážděnost, dále při symptomech podobných parkinsonismu, při epilepsii a myastenii gravis (autoimunitní onemocnění projevující se svalovou slabostí, problémy s polykáním a dýcháním). Hladina manganu ovlivňuje tvorbu neuromediátora dopaminu.
Nedostatek manganu je ojedinělý. Nejčastěji u epileptiků, diabetiků, pacientů s osteoporózou nebo s pomalým hojením zlomenin. Mangan je důležitý pro tvorbu a regeneraci chrupavek (chondroitin sulfátu, polysacharidu chrupavek). Nedostatek má za následek abnormality kostí a kloubů. Deficit manganu je závažnější v těhotenství, protože má teratogenní efekt na plod.
Mangan je esenciální pro metabolismus glukózy a tvorbu energie. U diabetiků bývají hladiny manganu snížené. Jeho deficit se projavuje jako metabolické změny: nedostatečná tvorba energie, glukózová intolerance, diabetes, snížený HDL-cholesterol (dobrý cholesterol).
Mangan je součástí antioxidantu Mn-superoxidu dismutázy, enzymu, jehož přítomnost je závislá na příjmu manganu do organismu a který chrání buněčné membrány před oxidačním stresem. Působí proti zánětu při revmatoidní artritidě a může pomoct i při dalších chronických zánětlivých degenerativních nebo autoimunitních onemocněních (například lupus erythematosus nebo psoriáza).
