CUPRUM
Cuprum sulphuricum – Měď (Síran měďnatý)
Cuprum
Měď patří mezi ušlechtilé kovy. Slitiny mědi jsou bronz a mosaz. Používají se na výrobu medailí a mincí. Výrobky z mědi mají krásnou měděnou barvu. Někteří označují měď za kov Venuše a Afrodity, bohyně krásy a svůdnosti. Měď se pojí s měděným zabarvením a krásou pokožky a vlasů. Je výborný elektrovodič. Používá se i na potrubí pro svou odolnost proti rezavění a pro její antibakteriální účinek. Doba bronzová se datuje mezi dobou kamennou a železnou. Lidé využívají měď tedy už velmi dlouho. Znali ji Egypťané, Římané i Aztékové. Přítomnost mědi ve sloučeninách způsobuje modré zabarvení. Je po železe a zinku dalším významným kovem, vytvářejícím množství metaloenzymů.
Nejčastější případy použití přípravku Cuprum
Níže uvádíme typické a nejčastější případy použití této soli, přičemž v závorce je uvedena i vhodná kombinace vícero solí:
- Antioxidant, chronická zánětlivá a degenerativní onemocnění, včetně autoimunitních, a to obzvlášť nervů, jater, štítné žlázy a srdečněcévního systému (Ferr phos, Kali sulph, Zincum, Manganum, Selenium).
- Neurodegenerace, poruchy tvorby myelinu, epilepsie, roztroušená skleróza (Kali phos, Zincum, Silicea).
- Křeče nervového původu (Mag phos, Calc phos).
- Anémie z nedostatku železa, která dostatečně nereaguje na léčbu železem (Ferr phos).
- Snížený počet bílých krvinek (Calc phos, Zincum).
- Aneurysma, výdutě cév a křečové žíly (Silicea, Calc fluor, Zincum).
- Ateroskleróza (Mag phos, Silicea, Nat phos, Zincum).
- Nedostatečná tvorba melaninu, hnědého pigmentu kůže a vlasů, včetně vitiliga, problémy s opálením se do hněda.
- Otrava sloučeninami mědi.
Podrobná biochemie
Obsah mědi se v dospělém lidském těle pohybuje v rozmezí 80 až 150 mg. Je vázaná na protein. Volné mědi je v těle jen velmi málo. Je součástí přibližně dvaceti enzymů. Asi 10 % mědi se uskladňuje v játrech, vyšší obsah je v mozku, v srdci a v ledvinách. Ve svalech a kostech je obsah mědi nízký, ale vzhledem k objemu představuje svalová a kosterní měď polovinu celkového množství. Denní doporučené dávky mědi se pohybují do 1,5 mg, ale její nedostatek ve stravě je vzácný. Nejvíc mědi obsahují mořské plody a vnitřnosti, ořechy a luštěniny. Fytáty v celozrnných potravinách snižují dostupnost zinku i mědi.
Vstřebává se v horní části tenkého střeva. Vstřebávání mědi je zprostředkováno enterocyty a její ukládání hepatocyty, rovněž jako je tomu u železa. Normálně se vstřebává velmi efektivně s výjimkou chronických zánětů střeva (s poškozením sliznice a sníženým vstřebáváním živin). Pro vstřebávání je důležitý dostatek žaludeční kyseliny a kyselé pH. Proto antacida a H2 blokátory snižují její vstřebávání. Schopnost vstřebání se výrazně snižuje při užívaní různých minerálních suplementů: vysokých dávek zinku, vitamínu C (nad 1 g denně) anebo železa. Takto vyvolaný deficit představuje daleko závažnější problém. Zinek má s mědí podobný vztah jako vápník s hořčíkem, někdy synergický a někdy antagonistický. Nadbytek jednoho z nich ve výživových doplňcích sníží vstřebávání a přítomnost druhého. Při poměru zinku k mědi (víc než 10 : 1) dochází k deficitu mědi. Bohužel právě takto jsou často nastavené dávky v různých minerálních doplňcích stravy. Nejlepším způsobem, jak zvýšit antioxidační kapacitu, je potrava bohatá na antioxidanty, na rozdíl od selektivního doplňování vybraného antioxidantu ve vysokých dávkách. Vysoké dávky železa taktéž kompetitivně vytěsňují měď.
Z trávicí soustavy se měď navázaná na bílkovinu albumin transportuje do jater. V krvi bývá vázaná na bílkovinu ceruloplazmin. Pro zásobu mědi je důležitý protein metalotionein, který má roli v uskladnění a vyloučení nadbytku mědi, zinku, selenu a při detoxikaci těžkých kovů jako arzen, kadmium, stříbro, rtuť. Metalotionein, peptid bohatý na cystein, se tvoří v játrech a ledvinách. Stanovení mědi z plazmy neposkytuje spolehlivý obraz o stavu mědi v organisme. Dalšími vyšetřeními jsou vyšetření mědi v moči, ve vlasech anebo v buňkách, např. v erytrocytech. Navzdory dostatku mědi v potravě a zároveň její nízké spotřebě je její deficit rozšířený i v rozvinutých zemích. Důvodem spolu s nevyváženou suplementací jsou chronické zánětlivé a degenerativní procesy v těle. Měď se vylučuje žlučí, v menší míře potem a nakonec močí.
Sloučeniny mědi jsou toxické. Intoxikace mědí je navzdory tomu vzácná. Obáváme se otravy mědí z vodovodních potrubí, přitom celoplošným problémem je spíš její deficit. Užívání 10 – 15 mg mědi denně se už projeví vedlejšími účinky. V organisme je měď vázaná v organických komplexech s bílkovinami anebo jako součást metaloenzymů, jako jsou superoxid dismutáza a cytochrom C oxidáza. Do míst biologické aktivity se transportuje navázaná na ceruloplazmin. Vzácná Willsonova choroba, projevující se kumulací mědi v játrech a CNS v důsledku dědičně zapříčiněného deficitu ceruloplazminu, je důvodom pro to, aby se pacient vyhnul příjmu mědi ve výživových doplňcích úplně. Toxické projevy nadbytku mědi jsou poškození jater, neurologické problémy a abnormality pojivového systému.
Zvýšená koncentrace mědi ve střevní sliznici, v krvi a v játrech bývá pozorována při nedostatku železa. Jde o klíčové místa v metabolismu železa. Měď je důležitá při jeho vstřebávání. Železo se ukládá a transportuje jako feritin a transferitin v trojmocné formě. Zde sehrává roli ceruloplazmin, plazmatická bílkovina schopná vázat měď, která oxiduje železo, aby se mohlo ukládat a transportovat. Stejně jako železo, i měď se podílí na tvorbě hemoglobinu, a proto, když se anémie při užívaní železa dostatečně nezlepší, je potřebné myslet i na měď. Navíc, měď zlepšuje vstřebávání železa ve střevě. Při anémii z nedostatku železa můžeme rozpoznat, zda jde o nedostatek mědi anebo železa jen tak, že se vyzkouší užívání jednoho a později druhého doplňku. Nápovědou pro deficit mědi by mohla být cytopenie, nedostatečná tvorba krevních buněk a myelodysplazie, když krevní buňky, které jsou tvořeny v kostní dřeni, nevyzrávají. Měď je potřebná pro správnou funkci kostní dřeně.
Měď řadíme mezi antioxidanty. Spolu se zinkem je součástí Cu-Zn-superoxidu dismutázy a dalších metaloenzymů, zachycujících volné radikály, které kontrolují zánět a brzdí degenerativní procesy a stárnutí. Superoxid dismutáza plní úlohu v detoxikaci volných radikálů. Cytochrom C oxidáza je součástí dýchacího řetězce buňky a tvorby ATP. Nedostatek mědi má za následek nedostatek těchto enzymů, což se v minulosti využívalo například při léčbě artritidy. Postižení nosili měděné náramky, protože měď se velmi dobře vstřebává přes kůži. Měď je výborné protizánětlivé léčivo. Lidé s chronickými a degenerativními zánětlivými onemocněními, např. kolitidou alebo Alzheimerovou chorobou mívají nedostatek superoxidu dismutázy. Deficit mědi může vyústit k poškození jater toxickými látkami, jelikož měď je potřebná pro účinek největšího detoxikačního systému jater a organismu vůbec – glutationu.
Měď byla odpradávna považována za prostředek pro pěknou pokožku. Vědecké poznatky to potvrdili též. Zúčastňuje se na tvorbě pigmentu (melaninu) v kůži a ve vlasech. V systému tkáňových solí se používá také při vitiligu a neschopnosti opálit se dohněda.
Měď je též důležitá pro zpevnění elastinu a kolagenu, což má význam nejen v chrupavkách, šlachách a kostech, ale i v srdci a velkých krevních cévách, které musí čelit největšímu tlaku. Měď spolupracuje s vitamínem C při tvorbě kolagenu. Je součástí lyzyl oxidázy, enzymu vytvářejícího cross-linking, příčné vazby kolagenu a elastinu. Považuje se za ochranu před nemocemi srdečně-cévního systému. Jeji nedostatek souvisí se zvýšením cukru v krvi, glukózovou intolerancí, zvýšením špatného LDL-cholesterolu v krvi, ztenčením a oslabením stěny velkých a koronárních cév a aterosklerotickou chorobou. Aneuryzma, výdutě cév, si můžeme představit jako výduť oslabené části zahradní hadice pod tlakem vody. Aneuryzma velkých cév je častou příčinou náhlého úmrtí. Problémem je, že mnoho lidí o ní neví, dokud nepraskne. Úprava hladiny mědi se v odborné literatuře zvažuje také při léčbě hemoroidů – uvádí se, že toto téma je potřeba prozkoumat, protože z fyziologie mědi vyplývá tento potenciální účinek, který se vysvětluje její schopností zpevňovat strukturu kolagenu, jakož i její antioxidační úlohou.
Velmi významným místem působení mědi je nervový systém. V mozku je homeostáza mědi důležitá pro signalizaci a komunikaci mezi jednotlivými neurony. Myelin je lipoproteinový obal okolo neuronů, fungující jako izolant okolo elektrického vodiče. Svou strukturou je to jakási modifikovaná zvětšená plazmatická membrána, tvořená tukovými vrstvami fosfolipidů, cholesterolem a proteinovými vrstvami, kde důležitou strukturní součástí je kolagen. Je základem bílé hmoty mozku a míchy a jeho tvorba je nezbytná pro fungování CNS, jakož i periférních nervů. Myelinový obal je přerušovaný zářezy potřebnými pro nervovou komunikaci, šíření vzruchu a větvení neuronův. Navzdory tomu, že myelinový obal funguje jako izolant, zrychluje vedení vzruchu nervovými buňkami. Čím je myelinová vrstva hrubší, tím jsou segmenty mezi zářezy delší a šíření vzruchu rychlejší. Nedostatek mědi vede k poruchám tvorby myelinu, což má za následek spastickou chůzi, špatnou koordinaci pohybů a hyperreflexi. Dlouhodobý deficit mědi vede k demyelinaci a neurodegeneraci.
Mozek konzumuje přibližně až 20 % celkové spotřeby kyslíku, a proto potřebuje hodně kovů: železa, mědi a zinku. Narušená rovnováha v jejich metabolismu se pojí s onemocněními jako epilepsie, roztroušená skleróza (sclerosis multiplex), Alzheimerova choroba a dalšími.
Cuprum je v systému tkáňových solí prostředkem při křečích nervového původu. Je potřebné o něm uvažovat tehdy, když nedostatečně zabírá Mag phos (při kolikách a křečích hladkých svalů, které neovládáme vůlí) a Calc phos (při křečích a zatuhnutí kosterních svalů). Na mědi závisí i tvorba metaloenzymu dopamin hydroxylázy, díky které z dopaminu vzniká důležitý neuromediátor vegetativního nervového systému – noradrenalin.
Deficit mědi snižuje imunitní odpověď. Měď je potřebná například pro aktivaci neutrofilů a deficit může vyústit do neutropenie a leukopenie.
Dále je součástí enzymu odbourávajícího histamin. Diaminooxidáza je metaloprotein, který závisí na normálním příjmu a hladině mědi. Lidé s alergií anebo histaminovou intolerancí by se měli ujistit, zda je hladina mědi v jejich těle v pořádku.
Měď je důležitá i pro správné fungování štítné žlázy. Její nedostatek se může projevit také jako snížená funkce štítné žlázy (snížená tělesná teplota, zvýšené hodnoty TSH, snížená přeměna T4 na T3). Deficit mědi, zinku a selenu souvisí se zánětlivými onemocněními štítné žlázy, včetně autoimunitních onemocnění.
Cuprum v homeopatii
Esencií mědi v homeopatii je snaha o křečovité udržení kontroly. Cuprum je velký lék na křeče prakticky kteréhokoliv orgánu. Nejdůležitějším místem působení je nervový systém. Kontrola se týká emocí, zachovávání pořádku, pravidel. Cuprum je v Scholtenově tabulce prvků v periodě práce. Takoví lidé jsou velmi spolehliví, pracovití, zodpovědní a ambiciózní v práci. Do obrazu tohoto léku se mohou dostat například lidé po odchodu z funkce do důchodu. Patologickou snahu o udržení kontroly přirovnávají homeopati k obrazu generála bez vojska. Opakem ocenění je kritika, která je velkým tématem tohoto léku. Tlak z práce, duševní vypětí a kritika je velmi zhoršuje. Mezi fyzické příznaky patří škubání, grimasy tváře, záškrt, kolika, křeče (např. křeče trávicího systému), astma, migréna, spastický kašel apod.
Máte otázky?
Kontaktujte nás
Kontaktujte nás
Poradenstvo
02 44 63 10 87
Po – Pia: 9:00 – 18:00
Lekáreň Vicky Wall
Red Angel s.r.o.
Riazanská 59, 831 03 Bratislava
IČO: 47 321 211
IČ DPH: SK2023821690
IBAN: SK53 0200 0000 0031 9052 4254